Dárcovský program – ano či ne?
Dárcovský program se pomalu stává běžnou variantou, kudy se léčba poruch početí může vydat. O tématu se u nás příliš nediskutuje a ženám většinou chybí informace, podle kterých by se mohly pro tuto cestu rozhodnout, nebo se dozvědět, jak přistoupit k otázkám, které je v budoucím životě s dítětem budou čekat. Například ve Velké Británii se k dárcovskému programu přistupuje velmi zodpovědně. Každá žena musí před léčbou podstoupit konzultaci, která ji informuje o všech psychologicko-sociálně-právních dopadech takového rozhodnutí. Díky tomu mají i propracovaná doporučení, kdy o dárcovství dětem říct a jak. V Británii mají jiný právní systém, hlavně se to týká neanonymního dárcovství. My máme dárcovství anonymní, řada otázek tedy odpadá, ale řada jich i zůstává. Nejčastěji ženy napadá: Budu mít takové dítě ráda? Co když nám nebude podobné? Co když mu budu vnitřně zazlívat, že je jiné než my? Co když nás pak nebude chtít, když se dozví, že není „opravdu naše“? Mám mu říct, že je z dárcovského programu? A kdy a jak? U nás sice systém komplexně tento fenomén neřeší, nicméně dá se k odpovědím na dané otázky dojít. Předně bych ráda řekla, že počáteční pochybnost o tomto kroku je normální a není signálem toho, že se jedná o cestu špatnou. Naopak. Přijetí dárcovské buňky je závažné rozhodnutí a je třeba zvážit pro a proti, ujasnit si, že je tato volba pro daný pár dobrá a oba z partnerů jsou s tímto rozhodnutím ztotožněni. Čili počáteční pochybnost může být známkou odpovědnosti a snahou jít do toho po získání maxima informací. Pro někoho tato cesta jistě vhodná není a pro jiné páry je to řešení, které jim přinese do života veliké štěstí a radost. Abyste se ujistila, do které skupiny patříte, je užitečné o tomto rozhodnutí promluvit s odborníkem a utřídit si vše – motivací počínaje a důsledky do budoucího života konče, co se celého dárcovského programu týká. Dopřejte si na toto rozhodnutí čas, abyste šla do léčby v klidu a bez pochybností.